Koncem března 1974 se pozornost sportovních fanoušků z velké části soustředila na první jízdu Bayernu Mnichov na vrchol Evropy. Velkou pozornost ale přitahovala i GP Jižní Afriky formule 1. Třetí závod mistrovství světa se jel 30. března toho roku, což shodou okolností bylo v sobotu jako tentokrát. Je to GP, která se zapsala do historie, protože zaznamenala první úspěch Carlose Reutemanna ve formuli 1. Pro argentinského jezdce to byl také návrat k úspěchu. Dnes je to přesně padesát let od tohoto závodu. V této sezóně mistrovství světa vyhrál Emerson Fittipaldi s McLarenem. Vraťme se ale k onomu dni na konci března na okruhu Kyalami.
Příchod formule 1 na jihoafrickou půdu
Test v Jižní Africe, jak již bylo zmíněno, byl třetí v šampionátu a následoval po testech v Argentině a Brazílii. Formule 1 opustila Jižní Ameriku, aby přistála na africkém kontinentu. Dva závody, které byly plné zvratů a ve kterých Clay Ragazzoni vedl šampionát s Ferrari. V šampionátu konstruktérů však Cavallino zaostávalo pouze za McLarenem. Švýcaři do té doby získali 10 bodů, aniž by kdy vyhráli. Důslednost ho odměnila. Clay tam byl díky dvěma stupínkům vítězů, za ním Fittipaldi a Denny Hulme o bod za ním. Na druhou stranu Carlos Reutemann nezískal ve svých prvních dvou výjezdech sezóny ani bod.
Zdálo se, že argentinský jezdec spolu se svým Brabhamem mají trochu potíže, když do cíle stále dojeli na sedmé pozici. Zdálo se, že Ford-Cosworth poháněný BT44 zaostává za konkurencí. Víkend GP Jižní Afriky nezačal nejlépe, až se uvažovalo o jeho zrušení. Problém byl způsoben hlubokou ropnou krizí oněch let, která postihla i Formuli 1. Palivo bylo na konci roku 1973 nedostatek, a tak jeho ceny dramaticky vzrostly. Víkend začal odvážně a páteční kvalifikace odměnila Nikiho Laudu. Rakušan zajel se svým Ferrari na kole 1:16,580, zatímco Carlos Reutemann zajel čtvrtý nejrychlejší čas. Nikiho výkon byl neuvěřitelný, vzhledem k tomu, že po něm až na šestém místě byly pouze vozy Ford.
Závod, který otevřel dveře k triumfu Carlosi Reutemannovi
GP v sobotu začíná naplno hned, jakmile zhasnou semafory. Lauda je ve skutečnosti spárován v první zatáčce, konkrétně Crowthorne, Carlosem Reutemannem a Ragazzonim. Niki se ubránil mazaností a dovedností a udržel si první pozici. Kvůli manévru, který provedl Lauda, byl Argentinec nucen se rozšířit, což vedlo Claye, aby se dotkl trávy dvěma koly. V desátém kole se Reutemann za Rakušanem přiblížil a na závěrečné rovince ho předjel. Po tomto okamžiku se závod odehrává po předem stanovené trati a zaznamenává několik výjezdů. Z 27 startujících jezdců jich do cíle dorazilo jen 18.
První ze dvou největších zvratů závodu nastal v pětašedesátém kole. Ragazzoni, který byl na třetím místě, byl nucen odstoupit. Ferrari švýcarského jezdce mělo problém s tlakem motorového oleje, kvůli kterému musel test opustit. Druhý twist během 75. kola. Lauda má u svého 312B3 problém se vstřikováním, takže dva červené vozy odcházejí do deseti kol od sebe. Carlos Reutemann tak může letět vstříc svému prvnímu triumfu ve formuli 1 a přivést Brabham po 4 letech zpět k úspěchu. Posledním úspěchem britské společnosti byla GP Jižní Afriky v roce 1970. Za Jihoameričanem se umístil Jean-Pierre Beltoise s BRM a Mike Hailwood s McLarenem, aby uzavřeli stupně vítězů. Ten v Beltoise bude posledním stupněm vítězů, který BRM získal v F1.
Carlos Reutemann, poslední velký Argentinec
Vítězství Carlose Reutemanna znamenalo konec dlouhého sucha pro argentinské automobilové závody. Posledním, kdo před ním vyhrál ve formuli 1, byl Juan Manuel Fangio v GP Německa v roce 1957. To byl před 40 lety první z dvanácti úspěchů ve vrcholném šampionátu. Reutemann vyhraje nejen s Brabhamem, ale také s Ferrari a Williamsem. V roce 1981 se s firmou Groove přiblížil k titulu a skončil druhý za Nelsonem Piquetem, který řídil, představte si, Brabham. Carlos odešel z F1 po pouhých dvou závodech v roce 1982 kvůli válce o Falklandy. Argentinec nebyl v Anglii dobře hodnocen, a tak se jeho cesta rozdělila s britským domovem. Reutemann byl posledním Argentincem, který vyhrál závod v nejvyšším šampionátu, a do dnešního dne jezdci z této země zmizeli. Posledním Argentincem byl Gaston Mazzacane v roce 2001 jako platící jezdec týmu Prost. Alain ho vykopl po 4 závodech kvůli jeho výsledkům, GP San Marina toho roku je naposledy, co jsme viděli Argentince na startovním roštu. Pomyslete na to, že právě před padesáti lety začaly argentinské automobilové závody znovu snít.
FOTO: sociální Formule 1
