Za prvním rokem adaptace v MotoE. Letos se Alessio Finello vrátí na startovní čáru pro druhou sezónu plnou novinek. Zůstane ve stejném týmu, ale musíme čelit velké novince jménem Ducati V21L. Nyní je ale Finello zpět ve formě, přizpůsobil svůj trénink tak, aby dorazil co nejlépe připravený, a s velkou sebedůvěrou se těší na šampionát 2023. Co ho ale na MotoE překvapilo? Jaký byl váš rok 2022? Zde je to, co nám řekl jezdec #72 týmu Gresini.
Alessio Finello, jak se máš? Opravené všechny fyzické problémy?
Nakonec ano, jsem v pořádku. První zranění bylo v srpnu, takže už je to nějaký čas. Druhého jsem si nechal trochu schovaný, styděl jsem se… Když jsem se vrátil do Imoly, havaroval jsem v závodě CIV Superbike a navíc si poranil rameno. Další zranění za zraněním. Ale teď už jsem v pohodě, jsem stoprocentně vyléčený, jsem i fit, protože jsem se na konci listopadu vrátil dobře do tréninku, takže mám za sebou dva hodně intenzivní měsíce.
Museli jste operovat rameno?
Ne, je to zranění, které se vyřešilo samo, ale v průběhu sezony na chvíli zhodnotím situaci. Chci pochopit, jestli jsem 100% s ramenem na kole, v případě, že se dočkáme operace, ale na konci roku 2023.
Máte za sebou první sezónu MotoE, jak ji hodnotíte?
První dopad byl opravdu tvrdý. Vstup do mistrovství světa takhle, s úplně jinou motorkou… Navíc jsem první test absolvoval na trati, kterou jsem ani neznal, neměl jsem žádné mezinárodní zkušenosti, takže skoro všechny okruhy byly nové. Hned to šlo do tuhého, ale už druhý den jsem mohl jet mnohem rychleji, ale taky bylo mokro, pršelo. Na suchu jsem ztratil trochu času, ale dodalo mi to hodně sebevědomí, na mokru jsem byl rychlý. Samotná sezóna byla těžká: dokázal jsem se zlepšovat závod od závodu, v Assenu jsem dosáhl svého nejlepšího výsledku, i když to byl zvláštní závod. Ale vždy jsme se jasně zlepšovali. Pak bylo Mugello, pro mě můj nejlepší závod, i když jsem trať už znal.
Vyrůstal na pódiu na Red Bull Ringu.
V Rakousku jsem byl opravdu fit, ale možná jsem příliš málo používal mozek a nafoukl jsem se. Tam mě to trochu zablokovalo: vrátil jsem se pak s nevyléčeným zraněním, ale touha závodit v Misanu překonala bolest. Můj růst se zastavil v Rakousku, ale do té doby jsem byl spokojený, hlavně s posledními závody. Pak už to šlo jak dopadlo, ale vše je zkušenost.
Jaký byl nejtěžší okruh?
Řekl bych jen, že v Rakousku, i když jsem tam byl velmi málo. Testoval jsem to na mokru, ale rozložení okruhu je pro tu motorku těžké, což podle mého názoru hodně utrpělo při restartech, museli jste být opatrní.
Co byl největší „problém“ z hlediska adaptace na MotoE?
Nejprve jsem myslel na váhu, ale byl to především styl jízdy, který tato motorka potřebuje používat, aby jela rychle. Je to kombinace věcí: váha, zrychlení, brzdění… To vše dělá potíže, ale řekl bych, že hlavně brzdění.
Pohledem, jaký je první dojem z Ducati?
Když se na to tak podíváte, okamžitě pochopíte, že je to „více pohybu“, okamžitě vám to dává pocit skutečného pohybu, blíže k „normálnímu“. Pak všechny technické části, které vysvětlili, jsou průběžnou a důležitou aktualizací. Nemůžu se dočkat, až to vyzkouším.
Můžeme pro vás mluvit o „druhém debutu“ v této kategorii?
Nakonec se všechno změní! Některé tratě jsou také zpět, jako Sachsenring, Silverstone je nový pro MotoE, takže nebudeme mít reference, Barcelona je zpět… Nový debut, protože se všechno mění, ale je to nové a může také vést ke zvědavosti.
Pomohlo by vám, že jste s Energicou závodil jen jeden rok?
To je také věc, která je pro mě na jednu stranu důležitá. Matteo [Ferrari] a další udělali s Energicou čtyři roky, začnou znovu, skutečně jsme všichni na nule. Od toho všichni začínáme, pak už je to na nás.
Jak se s Matteem nacházíte jako spoluhráči?
Řekněme, že v minulosti jsem měl mnoho různých spoluhráčů, s některými jsem si dokonce měl co říct. Mimo trať, v paddocku, jsem docela otevřená postava: rád se směji, žertuji, cítím se dobře. Také proto, že když mi není dobře, ovlivňuje to trať, prostředí musí být klidné. Pak je samozřejmě na trati [Ferrari] je to můj první soupeř, takže se žíla uzavírá. Ale je tu přátelství, které nám také pomáhá jít lépe.
Jako nováček jste hodně koukal na svého spoluhráče nebo ne?
Ano, sledoval jsem to hodně, v tichosti. Snažil jsem se ho co nejvíce kopírovat, pak je vidět, že má jiný styl jízdy než já, takže jsem se snažil přizpůsobit to, co dělal, na můj styl jízdy. Je to těžké, ale no tak, taky jsem mu dokázal pomoct: v Mugellu jsem mu na dlouhé rovince dal trochu slipstreamu! Pak mi pomohl na klíně… Musím říct, že i díky němu jsem se zlepšil jako průvodce.
Jakou kvalitu a jaký nedostatek jste u něj zaznamenal?
Jeho výhodou je, že zvládne být rychlý za všech podmínek. Má plynulou jízdu a zvenku nevypadá rychle, ale je opravdu silný! Řekl bych jednu vadu: podle mě někdy ztrácí nervy až moc rychle.
Jak se podle vás změní bilance v lize? Vždy vepředu ‚obvyklí podezřelí‘ nebo pár dalších překvapení?
Podle mě se to trochu změní, vzhledem k tomu, že tam budou i luxusní nováčci. Karty se zamíchají, možná budou hned napřed nějací nováčci, nebo se někteří protagonisté minulých let budou těžko přizpůsobovat… Nevím, je to všechno nové, stát se může tolik věcí.
Komu z nováčků byste řekli, že „na tohle je třeba se dívat“?
Někteří mají celosvětový profil, neuvěřitelné zkušenosti, jako Krummenacher nebo Rabat. Ale ze všech bych řekl spíš Spinellimu: je mladý a rychlý, podle mě je ten, na koho je třeba dávat pozor. Ale i ostatní nakonec: všichni jezdci jsou rychlí, úroveň je vždy vyšší. Důležité však bude umět se držet napřed, okamžitě najít jméno na listech!
Dá se říct, že na šampionát míří i Alessio Finello?
Po roce zkušeností jsem se hodně naučil. Vím, že to bude složité, ale začněme všichni společně od začátku. Pro mě je důležité začít a najít správnou cestu hned: čím dříve ji najdete, tím lépe. Letos se ale snažím být s těmi nejlepšími.
Co se po debutovém roce v MotoE změní z hlediska tréninku?
Vše se změnilo! Tréninkově jsem všechno zdvojnásobil, viděl jsem, že předtím nic nestačilo. Něco tomu chybělo, hlavně kilometry na motorce, ale to platí pro všechny. Trénink jsem však radikálně změnil: přes zimu, kdy se nedá moc jezdit, chodím dvakrát denně do posilovny. Dopoledne si jdu zaběhat, odpoledne dám bez přehánění více zátěží na svaly, o víkendu pak na motokros nebo roviny. V mých oblastech nejsou žádné ploché dráhy, ale pro motokros je to plné: s okem, protože je to nebezpečnější, i když potom, jakmile si nasadíte helmu, žíla se zavře a jak to jde, jde to. Ale letos chci dorazit nepřipravený, víc.
Alessio Finello na startu jiného šampionátu kromě MotoE?
Ne, letos pouze MotoE. Měl jsem v plánu udělat také druhý šampionát, ale bohužel příliš mnoho termínů se shodovalo s mistrovstvím světa, takže nemám co dělat. Mám ale různé návrhy udělat jen ty tři možné závody, přemýšlím o tom: potřebujeme konkurenceschopný balíček, úroveň je vysoká a nemělo by smysl tam jezdit jen proto, abych tam byl.
Jaké to bylo v roce 2022 neustále přecházet z jednoho kola na druhé?
Ze začátku to bylo trochu komplikované, pak se to do vás dostane, změní se mentalita. Právě tam musíte udělat rozdíl: musíte být dobří ve výměně kol a hned jet rychle. Zpočátku jsem se této situace také trochu bál, přeskakoval jsem z jednoho kola na druhý: nemáte zatáčku, kterou byste se museli učit, musíte být rychlý od druhého kola, ne-li prvního.
Je to tak „strašné“, že motorka nevydává žádný hluk?
Zpočátku to bylo jistě trochu zvláštní: v prvních kolech nebyl žádný hluk, slyšeli jste všechny ty vnější, normální zvuky, které však na jiných motorkách neslyšíte. Jako vzduch nebo kusy gumy narážející na přední skluzavku, škrábající mýdlo. Ale to není problém. Mnozí mají různé nápady, pro nebo proti MotoE, to je normální. Pokud si myslíme, že jsou lidé, kteří stále chtějí dvoutakty, kteří říkají, že MotoGP není dobrá… Odcházejí, kdykoli najdou.
Jaký „nový hluk“ vás nejvíce překvapil?
Na začátku to bylo celé trochu zvláštní, to, že jste cítili i kameny, které vám soupeř před vámi házel na helmu. Zpočátku jste si říkali „Co je to za věci?“, protože to jsou zvuky, které jste ve skutečnosti nikdy neslyšeli. Ale i syčení MotoE je stále tam, slyšíte to. Ale řekl bych, že hluk těchto kamenů, kousky gumy, které se uvolnily a šly na sklo.
Jak moc vám pomáhá zůstat ve stejném týmu?
Pro mě je to velmi důležité. Hodně se také dívám na lidskou stránku lidí, se kterými pracuji: tým Gresini je před týmem velká rodina. To mi okamžitě pomohlo: když se v týmu, se kterým trávíte hodně času, cítíte dobře, stává se z něj druhá rodina, takže se v něm musíte cítit dobře. Na začátku, abych je lépe poznal, jsem pokaždé udělal Turín-Bolognu, abych s nimi létal! Po dvou nebo třech jsem řekl dost, teď je dobře znám, jedu z Turína! [risata] Teď už všechny v týmu znám a už víme, jak pracovat: motorka je nová, ale hned si rozumíme.
Když se podíváte na kalendář a novinky, jaký okruh se nemůžete dočkat, až ho objevíte s MotoE?
Nakonec všechny tratě, jsem zvědavý na reference a všechno. Řekl bych Mugello, ale jel jsem tam tolikrát… Takže říkám Silverstone: nikdy jsem tam nejel, rozložení mi připadá opravdu neuvěřitelné a pomyšlení na Ducati MotoE je podle mého názoru hodně věcí. Ale skoro stejnou zvědavost mám také na Mugello,…