Mattia Volpi není novou tváří v JuniorGP, ale v kategorii Moto2 bude „polonováčkem“. Mladý jezdec z Potenzy, kterému bylo na konci září 17 let, je jedním ze tří chlapců, které tým Massimiliana Morlacchiho MMR Team v této sezóně 2023. toto bude první skutečný rok v kategorii . Jaká jsou očekávání? Tady je to, co nám řekl.
Mattia Volpi, „veterán“ JuniorGP.
V CEV jsem od roku 2019, začal jsem dva roky v Talent Cupu se Simoncelliho týmem. V roce 2021 jsem přestoupil do týmu AGR v Moto3, zatímco v roce 2022 jsem první tři závody absolvoval znovu s Moto3, na poslední tři jsem místo toho přešel do Moto2.
Jak hodnotíte změnu na cestách?
Výsledky v Moto3 byly docela špatné, kromě pár exploitů a také toho, že jsem byl příliš vysoký [1.78, ndr] a těžký, tak jsme se rozhodli pro změnu. Už z testů v Portimau s Moto2 jsem byl v přední skupině, v závodě 1 jsem skončil 12. V Aragonu jsem startoval 9., v závodě 1 jsem skončil 10., zatímco v závodě 2 jsem byl blízko stupně vítězů, ale uklouzl jsem. Také ve Valencii jsem byl vždy ve vedoucí skupině, ale bohužel jsem musel odstoupit kvůli problému s motorkou. Řekl bych však naprosto příznivá změna.
Váš šéf Morlacchi vás považuje za nováčka v Moto2. Jak se považuješ za sebe?
Na jednu stranu jsem nováček, nakonec jsem s Moto2 udělal jen pár kilometrů. Ale už jsem pochopil pneumatiky, závodní strategie a částečně i chování motorky. Od začátku závodu, kdy je těžší na benzín, až do konce, kdy se lehčí. Trochu 50-50.
Jaké byly nejdůležitější změny při přechodu z Moto3 do Moto2?
Určitě výkon, kterého je o tolik víc, ale také hmotnost a ovladatelnost motorky. Moto2 je velmi tuhá a musíte ji brát do zatáček, zatímco Moto3 byla v tomto smyslu velmi lehká a jednodušší. Rozdíl mezi novými a ojetými pneumatikami je také velmi znatelný, řekl bych i brzdy, jsou mnohem agresivnější. Obecně je Moto2 mnohem mrzutější než Moto3.
Jak jste se dostal k podpisu s Team MMR?
Mluvili jsme přes mého manažera Filippa Montiho a už jsme mluvili po Portimau. Viděl, že si nevedu špatně, v každém případě věděl, že se Rato změní, a proto hledal mladého a rychlého italského jezdce. Také Rivola, který chce udělat tento projekt s Aprilií, viděl výsledky a konkrétně mě požádal.
Velká spokojenost, že?
Ano! Ale řekněme, že se letos soustředím spíš na hledání výsledků, to pro mě bude hodně důležité.
Ale Aprilia tě sleduje, možná trochu tlačí?
Eh, řekněme, že vám to přináší uspokojení a možná i strach ze zklamání. Ale je to pěkný podnět k tomu, aby se vám to dařilo. Osobně pak ten tlak vždy zvládnu pozitivně.
Srovnával jste se už s novými spoluhráči?
Antonelliho jsem znal od vidění, když jsem závodil se Simoncellim, dělal Světový pohár se stejným týmem. Toth jsem tam naopak jako dítě závodil, zdá se mi v Pre MiniGP, MiniGP a PreMoto3, když jsem dělal divokou kartu.
Antonelli je jediný s celosvětovými zkušenostmi. Co z něj můžete ‚nasát‘, jak moc vám může pomoci růst?
Má spoustu zkušeností, je v mistrovství světa řadu let a určitě má na CEV jiný pohled než my. Stále se snažím to udržet za sebou! Morlacchi na něj sází víc, musím ho přimět, aby si to rozmyslel [risata].
Jaké jsou sezónní cíle?
Přiznejme si to: rád bych byl vždy v top 5, vždy bych mohl bojovat o ty nejvyšší pozice. Na šampionát bych naopak řekl, že je ještě brzy, nejdřív potřebuji rok, ve kterém se můžu vždy držet vepředu, pak si to rozmyslíme.
Už máte představu o tom, co potřebujete, abyste se dostali „výše“?
Možná trochu pronikavosti v létajícím klíně. Co se týče závodního tempa, vždy jsem byl rychlý, ale startovat z druhé řady místo ze třetí… V Moto3 jste mohli startovat poslední, v Moto2 se to hodně mění.
Jak vidíte letošní mistrovství Evropy Moto2?
Nejdřív čekám na pátek v Estorilu, letos je jich tolik silných. Seine [Agius] vždy byl vepředu s Tulovičem, je to určitě jezdec, kterého lze porazit. Pak jsou tu také Tatay a Surra z Mistrovství světa… I letos je nás v Moto2 hodně, bude to určitě hodně bojovná kategorie.
Jaký byl pro tebe zatím nejtěžší okruh? Ve kterém jste se cítili lépe?
Obtížné, řekl bych Valencie, ale vždy, z Moto4. Moc se mi to nelíbí, je to moc malé. Pak jsou tam Španělé pořád, takže jsou velmi silní. To je trať s určitými vlastnostmi, pokud je neznáte, je to obtížné. Nejkrásnější je pro mě Portimao, miluji ho! Ale říkám také Aragon, jsou to opravdu krásné sjezdovky: dlouhé, široké, s pěknými zatáčkami… Jsou to úplné sjezdovky.
Jak se připravuješ na svůj první celý rok v Moto2? Změnit něco v přípravě?
Ano, změnil jsem typ tréninku. Teď o víkendech jezdím víc na motorkách, v zimě víc motokros, protože tratě jsou stejně studené nebo zavřené. Ale především teď cvičím v posilovně každý den, potřebuji to, protože Moto2 je velmi fyzická. Změnilo se i moje tělo, oproti loňsku jsem přibrala 8 kilo. Obecně jsem však byl nyní na Moto3 příliš starý, možná dokonce větší než ostatní, přestože jsem byl na startu nejmladší. I na rovinkách jsem jel kvůli váze minimálně 10 km/h! Pět kilo znamená koňskou sílu a na Moto3 je to hodně. Změna byla nevyhnutelná.
Jaké jsou plány na novou sezónu?
Za týden jedeme do Valencie na dva dny testování, pak 24.-25. dubna závodíme v Estorilu. O deset dní později máme závod, takže se dobře připravujeme a pokládáme dobré základy. Tým je konkurenceschopný, takže motorka není problém. Teď se jen musím podívat, jak se mi daří s novými techniky, ale všichni jsou to lidé, kteří pocházejí z mistrovství světa, takže se není čeho bát.
Jak sladíte tyto závazky se školou?
Řekněme, že je to někdy trochu průšvih: Jsem na vědecké střední škole, ale víceméně to dokážu dodržet. I když v obdobích: kdy mám soutěží trochu méně, ale pak to zvládnu. Je to důležité, jinak ti nic nezbude, vždycky musíš mít druhou šanci.