Vášeň, přátelství, zábava a především šílená láska k motorkám. Tým TCF se zrodil jako vtip před třemi lety a dnes je jednou z referenčních realit na národní úrovni. Tým Francesca Nucciho a Dimitriho Di Vita skončil třetí v 2021 National Trophy 1000, druhý letos a v roce 2023 se zúčastní na plný úvazek italského šampionátu Superbike, opět se Simonem Saltarellim. V letošním roce tým také zazářil v Dunlop Trophy s Claudio De Stefano a Andrea Antoni a v dalších národních soutěžích.
Francesco Nucci je podnikatel z Marches, který pracuje v sektoru silniční přepravy, je velmi zapálený pro motocykly a téměř náhodou se stal manažerem týmu ve svých pětatřiceti letech.
Francesco, jak se zrodil TCF Racing Team?
„Vždy jsem byl nadšený pro motocykly a jezdil jsem na okruzích jako koníček. V roce 2019 jsem si koupil nové kolo a hned ho šel otestovat na trať. Byl tu také Simone Saltarelli, který byl poblíž, ale neznal jsem ho. Ale byl silný: on byl skutečný řidič a já byl prostý amatér. Začali jsme si povídat a rychle jsme se spřátelili. Simone běžela za J. Angelem, ale nastaly nějaké potíže a následující rok riskovala, že se ocitne pěšky. A tak se zrodila myšlenka vytvořit tým, aby Simone závodila. Začali jsme od nuly, všechno jsme si dělali sami, s podporou Dunlop pro pneumatiky, YSS pro odpružení a dalších technických partnerů. Do tohoto projektu jsem zapojil i mého přítele, Dimitriho Di Vita, dalšího amatéra ve firmě ze stavebního sektoru a dnes technického ředitele týmu. Investoval jsem hodně, pokud jde o nasazení a peníze, ale jsem velmi šťastný“.
Napadlo vás někdy stát se manažerem týmu Superbike?
„Ani ve snu, rozhodně.“ Rád jsem takhle závodil jako nadšenec, ale teď zažívám neuvěřitelné emoce, těžko vysvětlitelné slovy.“
Který?
„Simone má vášeň, touhu závodit, což je něco mimořádného, a je také velmi dobrý na technické úrovni. Má v hlavě telemetrii, dokáže pochopit určité věci na motorkách, které opravdu nevím, jak on. Když jsem s ním, před závodem, na startovním roštu cítím tak krásné a silné pocity, že je to skoro, jako bych soutěžil. Pak se to stane jako droga, protože chcete pokračovat a dělat to lépe a lépe. Minulý rok jsem měl nehodu těsně před závodem, ale odešel jsem z nemocnice a šel jsem postavit stan na okruhu, protože jsem to nemohl minout, i když jsem byl nemocný.“
Začal jste s Ducati a poté jste přešel k Hondě. Protože?
„Vždy jsem byl fanouškem Ducati, šel jsem k Ducati Brothers v Anconě, kteří nám pomohli, ale Ducati 2021 měla původní elektroniku a museli bychom vyměnit ECU. Bylo těžké sehnat díly, museli bychom udělat velkou investici, ale hlavně nám chyběl čas. Jednoho dne jsme se během testu ocitli ve stejné garáži Improve ve Florencii a řekli jsme mu o našich problémech. Jejich týmový manažer byl velmi laskavý a velmi ochotný nám najít Hondu v rekordním čase. Když jsme se vrátili z letní přestávky, závodili jsme s Hondou, ale testovali jsme jen 4 hodiny. Simone Saltarelli si hned vedl dobře a pak vyhrál poslední závod sezóny.“
Jsou Hondy jednodušší na ladění?
„Podle mého názoru jsou to výkonné a již výkonné motocykly, ale samozřejmě na nich musíme zapracovat a je třeba je nastavit správným způsobem.“ Jsou určitě snazší jak pro ty, kteří tam pracují, tak pro ty, kteří na nich jezdí, a podle mého názoru s těmi ústupky budou silní i ve World Superbike.“
Jaké jsou cíle pro rok 2023?
„Přecházíme z National na CIV Superbike a po výsledcích z posledních let je to docela přirozená volba. Mimo jiné jsme propojeni s Dunlopem, už máme ECU Motec, takže pro nás je to docela jednoduché. Úroveň CIV Superbike v příštím roce bude velmi vysoká, ale pokusíme se o to počítat. Naším nejlepším jezdcem je očividně Simone Saltarelli a uvidíme, zda bude možné seřadit dalšího. Potom budeme dělat Dunlop Cup a další národní soutěže. Ostatní jezdci jsou stále definováni.“
Jaká pohádka Marco Simoncelli! Ilustrovaný příběh „58“ také v prodeji na Amazon Books