Dva závody Moto3 v Barceloně vypadaly jako skutečná příležitost pro umístění na stupních vítězů pro Alessandra Morosiho a tým Eagle-1. Naopak, ve 2. závodě se skvělým předjetím dostal jezdec #19 také do vedení závodu! Ale v JuniorGP jsou bitvy vždy těsné a kontakty jsou na denním pořádku. Právě nešťastná epizoda tohoto typu způsobila předčasný pád Morosiho, takže sbohem snům o stupních vítězů. Max Gazzarata, šéf týmu nováčků šampionátu, přiznává svou hořkost, ale obecně převládá spokojenost jak s prací jeho jezdce, tak všech kluků z Eagle-1, kteří již postoupili s plným počtem bodů. Moto3 JuniorGP se restartuje v říjnu, mezitím jsme měli možnost slyšet od Gazzaraty sezonní hodnocení.
Pódium bylo v Barceloně o krok dál, škoda finále…
Velmi mě to zlobí, ale také jsem Alessandrovi vysvětlil rozdíl mezi závoděním na 15.-25. místě, kde byl do loňska, a vepředu. Od 1. do 8. pozice najdete další jezdce s různými schopnostmi. Samozřejmě je v tom něco hořkého, protože má schopnosti a ukázal to, ale můžeme říci, že toto je jeho první skutečný rok v tomto šampionátu.
Exponenciální růst ve srovnání s tím, co bylo vidět v předchozích sezónách!
Když k nám přišel, našel jsem před sebou chlápka s prázdnou datovou nádrží, neměl ani základy, aby mohl čelit takovému šampionátu. Dva-tři roky takhle plout, to fakt nepochopíš. A je docela působivé vidět, že za pouhých pár měsíců se dostal z 20. místa na dokonce dvě první kola! To znamená, že je to kluk, který byl vždy silný, ale bohužel už léta „opuštěný“.
Barcelona je jen posledním příkladem již tak hvězdné sezóny pro Morosiho.
Nikdo tomu nevěřil! Sám už nepomyslel na to, že by mohl dosáhnout takové úrovně. Udělali jsme dobrý proces přesvědčování s mentálním koučem… Tohle je výsledek. Vždy mluvíme o dětech, mladých lidech, kteří potřebují náklonnost a péči, jinak je ztratíte.
Očekávali jste ale kroky vpřed takového rozsahu?
Upřímně ne! Nemyslel jsem si, že by už mohl dělat akce kalibru, který jsme viděli. Čekal jsem je v budoucnu, teď už tolik ne, a aniž bych udělal něco neuvěřitelného. Takže kdo ví, co mohl udělat už před třemi lety… Pochopil jsem, že může jet rychle, ale ne takhle. Samozřejmě kolo je rovina, šílená technika, ale pilot je taky potřeba, nejede sám. Určitě tu bude ještě rok, jak jsem řekl, je to pro něj opravdu první.
Kromě víry v to, co nejvíce vyrostlo?
Snažíme se trochu upravit jeho fyzičku, jeho přípravu… Také se stává velmi silným s hlavou, nebylo to snadné s velmi těžkými mezerami, které za ta léta nabral. Napůl vášeň a napůl touha pominula: byl plný strachů, neustále padal, jak jsem řekl, už si opravdu myslel, že toho není schopen. Ale pro takovou změnu neexistuje žádné skutečné vysvětlení.
Vrátila se mu teď vášeň?
Páni! Jak se říká, s jídlem přichází chuť. Když vás oceňují za to, co děláte, a cítíte se odměněni, je snadné růst.
Díky také týmu Eagle-1, že? Jak probíhá debutový rok?
Máme opravdu tým schopných, fantastických, velmi soutěživých lidí. Možná velmi vážné a ne moc vtipné, ale tohle mám radši než mechaniky, kteří křičí, oslavují, a pak, když je čas… Taky jsme to viděli. Pilot pak musí mít svůj vlastní tým, který si stanoví svá vlastní kritéria, svůj vlastní systém, aby dosáhl výsledků. Potom pokládáme základy pro druhého jezdce, konečným cílem by bylo dostat se na tři, všechny děti vyrůstají, jako to děláme s Alessandrem.
Jak byste ohodnotili svého pilota a kluky z Eagle-1?
Dávám svému týmu plných 10. Všichni jsou to schopní kluci, kteří pocházejí z vysokých úrovní: fakt, že jsme je přesvědčili, aby šli jinou cestou spojenou s tréninkem, je opravdu krásný. Všichni našli toho správného ducha, aby pomohli jezdcům, kteří nejsou v mistrovství světa, ale kteří tam mohou v budoucnu jet. Tohle je ta pravá výzva! Co mohu říci o jezdci, velmi mě ohromil: teoreticky po třech neexistujících letech už nestál za nic, pak dokonce takto vede závod…
Jak jste ten okamžik prožíval?
Když jsem to viděl, byla to pro mě šílená emoce, je to opravdu účinné. Je tu mnoho italských jezdců, kteří si vedou dobře, ale my jsme nový tým: byl to opravdu úžasný okamžik! Alessandrovi bych dal 10 po třech letech, kdy sám sebe přesvědčil, že je jezdec bez pulsu… Pokud tam nebyl v přestrojení Marc Marquez, v Barceloně to byl opravdu on. Škoda, že ti, co ji měli, nevystihli její potenciál.
Nyní řekněme, že chybí jen trochu více štěstí.
Řekl bych, že ano. Přemýšlet o tom, odkud jsme začali, jestli by se mohla zhmotnit nějaká zajímavá čísla… Jak jsem řekl, je to pro něj první rok: udržet se takhle vepředu je skoro šok, je to jiný sport a právem je to trochu boj. Nyní se ale odemkl a některá pevná umístění by mu pomohla ještě více. Potřebuje to jako všichni lidé, kteří spolupracují.
JuniorGP jede na dovolenou až do října, jaké jsou teď plány?
Odjedete na pár dní na dovolenou, pak se odjedete trochu naplno ponořit, abyste se připravili na posledních pár závodů a nakonec se pokusíte vše stihnout.
Foto: Eagle-1