Příběh Jochena Rindta a té prokleté soboty v Monze v roce 1970 shrnuje tolik toho, čím Formule 1 v té době byla. Šampionát pro „blázny“, pro lidi, kteří jsou ochotni udělat cokoliv, aby zažili vzrušení zvané rychlost. Skoro droga, ale co se s tím dá dělat: život je jeden a každý ho žije po svém. Jochenův příběh je jedním z nejsmutnějších: celoživotní honba za světovým titulem, který přišel, ale který nikdy nemohl oslavit. Ta sezóna 1970 nebyla nejlepší, naopak byla jednou z nejkrutějších v celé historii šampionátu, jednou z těch, která nám připomíná, proč by všichni jezdci měli být vždy milováni a tleskali jim.
Jochen Rindt, velmi těžké dětství
Jochen Rindt se narodil v Mohuči v roce 1942, tedy ve velmi zvláštní historické chvíli, uprostřed druhé světové války. Jeho rodině se dařilo dobře: otec, který byl obchodníkem s kořením, a rakouská matka, která byla jednou z nejslavnějších tenistů té doby. Vášeň pro motory zdědil po své matce, která velmi milovala rychlost. V roce 1943 utrpělo nacistické Německo krutou porážku u Stalingradu a porážka začala. Válka dorazí na německou půdu již v červenci toho roku. Rindtův otec a matka byli v té době v Hamburku a přišli o život během bombardování Royal Air Force, britského letectva.
Mladého Jochena, kterému byl teprve jeden rok, adoptovali jeho prarodiče z matčiny strany, kteří byli v Rakousku. Dědeček chtěl za každou cenu, aby si jeho vnuk zachoval německé občanství, aby mohl vykoupit dědictví po otci. Roky plynou a jak chlapec roste, chápe, že jeho život je o motorech, dosahování důležitých cílů v nižších soutěžích. Během své kariéry vždy závodil pod rakouskou vlajkou, protože se cítil jako Rakušan. V roce 1965 poprvé vstoupil do Formule 1 a následující rok tam zůstal natrvalo. Svých prvních 5 let strávil v Brabhamu, kde nasbíral několik pódií. V roce 1969 přestoupil do Lotusu a slavil své první vítězství v kariéře. Tady jsme, dostali jsme se do roku 1970.
Nejlepší rok do tragédie v Monze
Sezóna 1970 začala jako obvykle favoritem číslo jedna. Jeckie Stewart, čerstvý mistr světa, přešel z Matry do Tyrrella. Lotus se chtěl pro tuto sezónu vrátit na vrchol po třetím místě v roce 1969. Britský tým vyráběl 49C a 72, které se v průběhu sezóny střídaly. Začátek šampionátu nebyl pro Jochena Rindta příliš jednoduchý, protože byl nucen dvakrát odstoupit ve svých prvních dvou závodech sezóny. Rakušan tedy nebyl příliš spokojený se začátkem roku, ale dům za Lamanšským průlivem si byl jistý kartami, které může se svým jednosedadlem hrát. Třetí výjezd sezóny ve skutečnosti odměnil Rindta s jeho Lotusem v GP Monte Carla. Následující závod Belgie opět ukázal křehkost anglického vozu natolik, že Jochen byl nucen odstoupit kvůli problémům s motorem.
Sezóna se „obrací“ z Holandska. Rindt totiž vyhrál v Zandvoortu a zopakoval to v následujících třech závodech. Po etapě v Německu měl jezdec Lotusu náskok 20 bodů na svého nejbližšího pronásledovatele Jacka Brabhama. Domácí etapa v Rakousku byla pro jezdce zklamáním, protože startoval z Pole Position a kvůli problému s motorem Ford musel znovu odstoupit. Jak to osud chtěl, Jochen vždy dorazil do Monzy s náskokem 20 bodů. Během kvalifikace na GP Itálie 5. září vyjel jezdec z trati ve velmi vysoké rychlosti v zatáčce Parabolica. Jeho Lotus narazí na zábradlí a rozpadne se na mnoho kusů. Jochen Rindt umírá při převozu do nemocnice.
Nejsmutnější korunovace v dějinách
Ticho toho dne na závodním okruhu v Monze bylo působivé, také vzhledem k blízkosti Rakouska, která povzbudila mnoho spolujezdců, aby se šli podívat na závod. GP se i přes smutek konal následující den. Vítězem se stal Clay Ragazzoni s Ferrari. Šampionát měl před sebou ještě 3 závody, ale po Monze měl Rindt stále náskok 20 bodů, tentokrát před Stewartem. Jezdci pronásledující Rakušana neměli víkendy lehké, a tak verdikt sezóny padl až na předposledním podniku v USA. Jochen Rindt se stal poprvé v kariéře mistrem světa, ale osud tomu chtěl, aby to nikdy nemohl oslavit, protože před měsícem zemřel.
Dnes je 18. dubna a v tento den roku 1942 se narodil Jochen Rindt, a proto pokaždé, když nastane den, který si ho může připomenout, je správné tak učinit. Vice-up toho roku Jack Icxx, používám správná slova: Raději takto, nerad bych titul sebral Jochenovi, který si to bohatě zasloužil“. Rok 1970 měl nejhorší konec v historii formule 1. Rindt nebyl jedinou obětí: ve stejném roce přišli o život i Piers Courage a Bruce McLaren. V té době bylo závodění v monopostech šílené.
FOTO: sociální Formule 1