Mezi volným tréninkem a kvalifikací se trochu trápil, ale v neděli se objevil. Alessandru Morosimu se v Misanu podařilo dosáhnout výsledku, o který se už nějakou dobu hnal, který ve skutečnosti mohl být ještě lepší. Pouhých 22 tisícin dělilo etalonistu Aspar Teamu od prvního vítězství, na cílové čáře prohrál s debutantem Jesusem Riosem, ale první pódium v JuniorGP Moto3 je jistě oddechem. Pak to nedokázal zopakovat ve 2. závodě a skončil na 7. pozici, ale je to určitě výchozí bod pro letošní sezónu 2024.
Alessandro Morosi, konečně pódium v JuniorGP Moto3!
Řekněme, že na začátku závodu jsem byl trochu nervózní: byl to první závod šampionátu, člověk musel používat hlavu, bodovat… Ale když jsem viděl, že jedu pořád dozadu, protože jsem jel víc a více rigidní, řekl jsem si, abych se uvolnil, nemohl jsem závod dokončit takhle. Uvolnil jsem se a začal se vzpamatovávat, běžel jsem nízké tempo 1:42 a dostal jsem se do přední skupiny. Jakmile jsem měl možnost, proklouzl jsem a pokusil se dokončit závod vepředu, problém byl v tom, že jsem na rovince špatně zařadil… Ale je to první pódium, musíte být šťastní! Děkuji celému Aspar Teamu, CFMOTO, sponzorům, všem lidem, kteří mě po mnoho let podporovali.
Viděl jsi, že je to možné? Váš víkend Moto3 v Misanu nezačal zrovna nejlépe.
Zejména sobota byla opravdu špatná situace, nemohl jsem najít to správné přizpůsobení motorce. Moji mechanici tvrdě pracovali, strávili jsme hodiny sledováním telemetrie a nakonec jsme našli problém. Nezáleželo na mně ani na motorce, řekněme, že pozice v sedle mi nedovolila podřadit. Od barcelonských testů v Misanu došlo k několika malým změnám, ale nerozuměli jsme si, ale důležité je, že jsme nakonec našli řešení a dali mi kolo, abych vyhrál.
V kvalifikaci však byla i červená vlajka, ovlivnilo vás to?
Nic by se nezměnilo, víkend musel proběhnout takhle. Berte, co přijde!
Už slyšíte cvaknutí, změna oproti loňsku?
Ano, už jsem si všiml, že jsem měl ke konci větší agresi, neměl jsem tolik slitování [risata]. Loni jsem o tom ale trochu přemýšlel. Ale to je normální: když to tam hrajete a neustále se vám na krku dělají modřiny, po chvíli se poučíte! Bohužel, dokud nesáhnu na dno, nedostanu se tam ani ve věcech, na kterých mi záleží a pro které se tolik obětuji. Naučil jsem se to teď, lepší pozdě než nikdy.