Nakonec Danilo Petrucci dobyl své první pódium v mistrovství světa superbiků. Uspěl ve 2. závodě v Donington Parku, kde byl rychlý a potvrdil zlepšení, která již zahlédl v Misano Adriatico. Pohrával si s možností dojet na třetí místo i v 1. závodě, ale musel by příliš riskovat, aby předjel Jonathana Rea a raději se s tím spokojil.
Místo toho měl v poslední jízdě tempo, aby pozici zaujal a udržel ji. Velká satisfakce pro něj i pro tým Barni Racing, který ani nestál na stupních vítězů od kola v Argentině 2018. Tehdy tu byl ještě dvouválec Ducati Panigale R a jezdil na něm Xavi Fores. Uvidíme jestli Petrux a tým Marco Barnabò se bude moci opakovat ve zbytku šampionátu 2023 SBK.
Superbike, komentuje Pugolotti Petrucciho pódium v Doningtonu
Petrucciho vystoupení v Anglii nadchlo mnoho fanoušků. Mezi nimi také Giuliano Pugolotti, maratónský běžec a spisovatel, který výkon jezdce z Terni okomentoval krásnými slovy:
“Pěkné pěkné pěkné. Jak nemilovat Danila Petrucciho. Jeho příběh dělá šťastnými ty, kteří milují sport, i ty, kteří milují motorku. Je to dobrý hrdina, ten, kdo byl často fackován a pokaždé vzkříšen. Opravdový, volný a přímý, tak hezký s tím vandrákem, který ho odvádí od falešného a cool světa, ve kterém žijeme. Někdo, kdo míchá pocity, emoce, techniku, závody, vzpomínky, když mluví. Věřím, že ho chtějí zpátky v Americe. Ti, kteří toho o komunikaci hodně vědí, to viděli správně.
Ostatně Petrucci je sportovní tlumočník, který vzpomíná na filmy Rockyho Balboa. Sice nemá Marquezův talent, ale umí hodit srdce přes překážku jako nikdo jiný. A umí odolat ve světě, který všechno spálí a bleskově zapomene. Deset pódií, dvě vítězství na místo v MotoGP nestačily. Odjel v tichosti, pak Dakar (kdo by si to představoval) Moto Amerika a nekonečně zpátky sem se soukromým týmem. Rocky Danilo vypadal, že je hotový, zapadl do rohu a místo toho je to tady. S tím vlastním stylem. Široké paže, aby uchopily řídítka jako rohy býka, a pak prudce dolů na těžký plyn. Technika a srdce.
Jak nemůžete poděkovat Rockymu Danilovi, který je připraven trpět, když je třeba trpět, bojovat, když je třeba bojovat. Pamatuji si druhé vítězství MotoGP v tom videu z Le Mans. Objevuje se veškerá spontánnost jeho světa. Zdá se to jako věčnost, bylo to teprve v roce 2020, v noci před ocelárnou v Terni ho oslavila skupina nadšenců. Dýmovnice, klaksony, hip hip hurá. Na jeviště karoserie stavební dodávky. A pak Danilo, hezký jako slunce, překvapený tolika večírky, se kterými přišel: Myslel jsem, že oceláři stávkovali. Je to potřeba. Potřebujeme takové příběhy. Pro někoho takového je potřeba jako chleba. Vzpomeňte si na tu motorku“.
Foto: Barni Spark Racing Team