Dress code s černou kravatou. Věta nenechává prostor pro pochybnosti. Pro účast na FIM Awards v Palazzo dei Congressi v Rimini musí mít dámy dalekohled dlouhý po kotníky a muži smoking s černým motýlkem. A tak jezdci a manažeři týmů opouštějí na večer týmovou uniformu a oblékají se velmi elegantně. Jsou tací, kteří se cítí v pohodě, a ti, kteří jsou rozhodně méně. Jako Alvaro Bautista, který v rozporu s protokolem nosí červenou košili s kravatou, ale i v těchto maličkostech je vidět jeho osobnost.
Akce začíná instruktáží zaměstnanců, přísně v tmavých oblecích. Přes sedmdesát hostesek a ochrankářů plus technici a kuchaři, jen pro představu o rozsahu akce. Mezi jezdci jako první dorazí James Toseland, moderátor akce, který nějakým způsobem dělá čest domu… i když není zrovna doma.
Poté přicházejí všichni hosté jeden po druhém. Valentino Rossi přichází odkud… nevíme odkud. Nikdo to nevidí, ale stále tam je. Na červeném koberci defilují prezidenti všech mezinárodních federací, mistři světa, manažeři týmů, kteří vyhráli mistrovství světa, zástupci hlavních výrobců, sponzoři a někteří super hosté. Nejprve se zastaví u akreditačního pultu, šatny a nakonec se postaví do fronty na fotku na památku.
Zatímco hosté čekají, jako na poště, využijí příležitosti k public relations, business to business, která show vytěží na maximum. Už proto, že heslem je udělat scénu, pak se dostavte trpělivosti, pokud si nějaká dáma koupila večerní šaty od Číňanů za 20 eur. A opravdu jsou tací, kteří to udělali, slyšeli jsme dívky mluvit právě o tom, ale jsou to jednoduché detaily.
Dámy jsou všechny velmi elegantní, problémem je délka šatů, často až po zem. Po cestě se proto staly různé nehody, ale bez bouraček a smyků se žádná motoristická akce neobejde. A jako na každém motocyklovém podniku se najdou tací, kteří vytvořili traťový rekord a Valentino Rossi to dokázal, když opouštěl halu FIM Awards. Transpondér chyběl, ale on a Francesca uběhli celý červený koberec, absolutně nejrychlejší za celý večer. Nechtěli se zastavit u východu kvůli fotkám a rozhovorům a je to pochopitelné vzhledem k tomu, že předávání cen skončilo o půlnoci.
Mnoho dalších hostů se bavilo až do pozdních nočních hodin. Po obřadu byl pro všechny hosty uspořádán večírek, chvíle relaxace, při které povolili brzdící brzdy a zatančili si, zavtipkovali a srdečně se zasmáli. Právě na večírku jsme viděli lidštější tvář pilotů, manažerů a vedoucích pracovníků. Některé prozíravé dámy si přinesly náhradní boty, aby byly pohodlnější, některé si sundaly motýlky, aby se mohly bavit bez jakýchkoli omezení a čekaly, až se vrátí do týmového obleku a uniformy, které tak milují.
Jaká pohádka Marco Simoncelli! Ilustrovaný příběh “58” také v prodeji na Amazon Books