Několik dalších Grand Prix a Dovi už po 21 letech nebudou v MotoGP. Za rozhodnutí nastoupit na M1 draze zaplatil, ale měl odvahu a může odejít se vztyčenou hlavou
Andrea Dovizioso řekl to, co už všichni věděli, toto je jeho poslední sezóna v MotoGP. Po 21 letech čestné kariéry, světovém titulu a mnoha úspěších nastal čas, aby Dovi obrátil list. Bohužel jeho rozloučení není na vrcholu jeho cesty, ale je to běžné zlo pro ostatní jezdce (Valentino a Lorenzo, poslední v pořadí).
Pro mnohé měla Andrea přestat dříve, po rozvodu s Ducati, společností, se kterou propletl svůj osud a nejlepší léta, trpěl, než měl uspokojení z výhry s ní. “Kdo ho k tomu přiměl?„Mnozí se divili, když se rozhodl vydat se na nové dobrodružství s Yamahou v Razaliho týmu RFN.
jáV tu chvíli ho Aprilia chtěla jako testovacího jezdce. Depy jsou plné zpětného pohledu, ale pokud by řekl ano Noale, nyní by se Dovizioso triumfálně nesl jako zachránce své vlasti, muž, který proměnil RS-GP z brusky na vůz vyrobený na zakázku. Byl by to ten nejjednodušší způsob: omezený závazek, žádné riziko a možná nějaké divoké karty, pokud by se objevila touha.
Pro analytického člověka, jako je Andrea, by to byla téměř jasná volba, ale Dovi není jen člověk, ale jezdec a jsou věci, které rozum nemůže ovlivnit. Běh není jednoduchá práce, vždy existuje oheň, kterému se říká vášeň, a jeho nakrmení vyžaduje výzvy.
V polovině loňského roku se Dovizioso doma bavil motokrosovými motorkami, ale série šťastných událostí (pro něj) otevřela dveře, o kterých si myslel, že jsou zavřené, dveře Yamahy. V tu chvíli pochopil, že mu osud dal druhou šanci. Protože M1 se od roku 2012 držela v jeho vedení když pěšky oficiálním týmem Honda najdu místo v satelitu Tech3. Nebyly to roky, kdy byly motocykly soukromých týmů totožné s motocykly důstojníků, naopak, pokud jel jezdec příliš rychle, Yamaha neměla problém ubrat pár set kol na další závod. Navzdory všemu (v určitém okamžiku musel dokonce přiložit ruku k peněžence, aby si koupil brzdové kotouče, které chtěl) měl Andrea dobrý rok: 6 umístění na stupních vítězů a 4. místo v šampionátu, za Lorenzem, Pedrosou a Stonerem. nejlepší ze soukromých osob. Získal o 130 bodů více než Spies, který byl v továrním týmu.
Dovi už cítil, že to místo je jeho, ale Valentino opustil Ducati, Yamaha přivítala marnotratného syna a Andrea se ocitl v oficiálním týmu, kam však v tu chvíli nikdo nechtěl.
Příběh pokračuje, jak všichni víte, ale M1 zůstala v mysli Forlì. Když mu tedy nabídli oficiální, řekl ano. Šílenství? Už jsme to řekli, Dovizioso je všechno, jen ne hloupý a podstoupil to riziko, dobře si uvědomoval, jak je velký. Obrovské, dokonce pocházejí od Ducati již 8 let, nepřítele Yamahy, pokud jde o vlastnosti.
Mýlil se? Záleží. Z pohledu výsledků určitě ano, protože vidět Doviho seškrábat pár bodů je podívaná, kterou by nechtěl vidět žádný nadšenec. Z Andreina pohledu asi ne.
Touhu vrátit se do hry v 36 letech je třeba stále chválit, právo (také) chybovat bylo za ta léta zasloužené. Nemluvě o tom, že to byl on, kdo doplatil na chybu, cenou je sezóna, ve které nemůže být konkurenceschopný, ve které musí hlídat skupinu zespoda.nebo. Pro řidiče zvyklého bojovat o vítězství není horší trest.
On to však přijal a nikdy neztratil nervy. Když si stěžuje na Yamahu, dělá to spíš tak, že přemýšlí o tom, co najdou ostatní, protože v MotoGP na něj není čas. Po Valencii opustí paddock a pustí se do další výzvy, na křížová pole, s mladíky, i když Andrea zatím nechce zveřejňovat velké detaily.
V listopadu opustí brány Ricarda Torma s vědomím, že udělal vše, co chtěl, že vyhrál i prohrál a přitom zůstal konzistentní sám se sebou. To je důvod, proč se bude moci dívat do budoucnosti se vztyčenou hlavou.